Tuniská kuchyně je stejně rozmanitá jako země samotná. Díky bohaté historii je to dokonalá kombinace arabských, středomořských a severoafrických chutí a vůní. To proto, že dnešní Tunisko kdysi ovládaly arabské a francouzské národy, stejně tak se na současném tuniském menu podíleli Římané, Turci nebo Španělé. Pro představu: Šťavnatý a nadýchaný kuskus pochází od Berberů, původních obyvatel země. Rozmanité koření, voňavou kávu a oříškové sladkosti přivezli arabští a turečtí dobyvatelé. Římané započali dlouholetou tradici pěstování vína a olivového oleje a za božské croissanty, křupavé bagety a mňamózní palačinky můžeme poděkovat Francouzům.

TUNISKÁ POHOSTINNOST JE NEKONEČNÁ

Dnes má Tunisko širokou škálu receptů napříč celou zemí – od severu na jih, od měst na venkov, od pobřeží k horám a také mezi bohatými a chudými lidmi. Ať už se Tunisané nachází kdekolikv, jedno mají stejné – lásku k jídlu. Tunisané se totiž rádi schází, úplně nejlépe u dobrého jídla a pití, nikam nespěchají a baví se. Tohle mají společné asi všechny země okolo Středozemního moře – setkávat se s rodinou a přáteli u jednoho stolu a užívat si pospolitosti s dobrým jídlem a pitím, bez spěchu a stresu si vykládat, zpívat a tančit. Myslím, že se tomu říká umění žít – i přes každodenní problémy a životní příkoří si najít v srdci místo pro bezprostřední radost.
Nemůžu nezmínit, že Tunisané jsou výborní hostitelé skrz naskrz. Jejich pohostinnost je bezbřehá – jsou schopni vám dát svůj poslední kus chleba jen aby vás s úctou pohostili. Pokud vás někdo pozve ke stolu nebo jen na čaj a něco sladkého, přijměte, nebudete litovat.

O tuniské kuchyni bych vám mohla vyprávět hodiny a hodiny. Jsem závislák! Nemůžu ale nezmínit dvě zásadní ingredience tuniské kuchyně a alespoň v krátkosti nepředstavit tuniské nápoje:
 

HARISSA – IKONA TUNISKÉ KUCHYNĚ

Nejznámější kulinářský produkt Tuniska je bezesporu harissa. Je to pálivá pasta z paprik sušených na slunci, dál se přidává česnek, sůl a případně koření jako římský kmín nebo koriandr. Toto jsou základní ingredience, receptů na harissu ale existuje mnoho. Každá harissa však musí obsahovat minimálně 85% červených pálivých paprik.
Místní ji používají snad do všech tradičních jídel, od předkrmů přes polévky a saláty po hlavní jídla a to v takovém množství na které není mnohdy český jazyk připraven. Tunisani se s plechovou pusou snad museli už narodit.
Harissa je dokonalý tuniský lokální produkt a proto se uchází o zařazení na seznam nehmotného kulturního dědictví UNECSCO. Tento pálivý poklad má dokonce svůj vlastní podzimní festival konající se ve městě Nabeul, během kterého lze ochutnat různé variace harissy i další pikantní dobroty nejen z Tuniska. 

OLIVOVÝ OLEJ – TEKUTÉ ZLATO

Více jak jedna třetina země je pokrytá olivovníkovými háji – různé zdroje uvádí, že v Tunisku roste přes 66 milionů olivovníků. Tyto stromy jsou důležitou součástí národního zemědělství a stejně jako ve všech ostatních zemích Středomoří je i v Tunisku olivový olej základní surovinou národní kuchyně.
Na světě je hodně zemí produkující olivový olej – vám se pravděpodobně vybaví Španělsko nebo Itálie, což jsou dva největší producenti olivového oleje. Tunisko je často přehlížené, přestože je jedním ze čtyř největších producentů a exportérů tohoto tekutého zlata. Tuniský olivový olej si ale pomalu začíná získávat pozornost díky své vysoké kvalitě a unikátní chuti a vyhrává řadu prestižních cen na soutěžích po celém světě.
Sklizeň oliv a lisování olivového oleje probíhá v Tunisku většinou od října do prosince. Letos se mi konečně poštěstilo nakouknout do malé rodinné „olivárny“ – lisovny olivového oleje, a ochutnat olej hned po vylisování.
Jestliže doma na Moravě je pro mě nejlepší to nejobyčejnější jídlo „chleba s máslem posolenej“, tak doma v Tunisku je to „ulomit si kousek křupavé bagety a namáčet v letošním olivovém oleji“. I tady platí, že prostá jídla jsou ty nejchutnější. 
Olivovník a olivový olej je každodenní součástí tuniského života, proto si zaslouží olivové téma samostatný článek, který už pro vás lisuju, tedy sepisuju.

CUKR, KÁVA, CITRONÁDA, ČAJ, BUCHA, BUM!

Jestliže národním jídlem je kuskus, tak národním nápojem by mohl být čaj s čerstvou mátou. Někdy se podává i s piniovými oříšky nebo mandlemi – jakákoliv varianta je výborná!
Pokud jste kafaři, přijdete si v Tunisku na své. Nejarabštější káva je ta turecká, připravovaná v džezvě a ovoněná vodou z pomerančových květů. Tuhle kombinaci najdete jen v Tunisku! A tuniské kavárny, to je fenomén sám o sobě, který si zaslouží také samostatný článek.
Nejen během horkého léta přijde vhod čerstvě vylisovaná ovocná šťáva z citronů, pomerančů, jahod nebo granátového jablka. V zimě, kdy je sezona citrusů, taková citronáda nebo pomerančový fresh vydá za sto acylpirinů. 
Někoho může překvapit, že ač je Tunisko muslimskou zemí, alkohol se zde legálně produkuje, prodává a pije. Samozřejmě to podléhá právním a morálním pravidlům, rozhodně nejsou tak přísná jako v jiných muslimských zemích, a tak si můžete dopřát třeba kvalitní růžové víno, vychlazenou třetinku piva Celtia, dát si panáka tuniské fíkovice jménem boukha (čti „bucha“) anebo objevit zajímavou chuť palmového vína, tzv. legmi.

Jak už bylo řečeno, o tuniském jídle a kuchyni se dá sáhodlouze mluvit. Nejsnadnější způsob, jak objevit nové a nečekané chutě a vůně je jednoduše zdejší kuchyni ochutnat. Jídlo je totiž jednoduchý a úžasný způsob, jak doopravdy poznat danou zemi, její kulturu a obyvatele.  Bohužel mnoho návštěvníků, kteří do Tuniska zavítají, se omezuje jen na stravování v hotelech a připravuje se tak o autentické chutě Tuniska. Ty lze totiž objevit pouze v místních restauracích, bistrech, kavárnách a tuniských domovech.

 Tak neváhejte a pojďte prozkoumat tisíc a jednu chuť Tuniska!