Moje zdánlivě náhodná životní rozhodnutí mě dovedly z milované rodné Moravy přes nádhernou stověžatou Prahu až na sever Afriky – do Tuniska. Od roku 2016 tu (momentálně napořád) naplno žiji, poctivě pracuji, upřímně miluji, vášnivě objevuji, překvapeně se divím a zvědavě se ptám a občas i bezprostředně vztekám. 

Tunisko hodně dlouho zůstávalo stranou mého zájmu. Jenže – stačila první návštěva a bylo rozhodnuto. Ten pocit, kdy prostě cítíte, že tohle jednou bude vaše nové „doma“! O pár let později mi někde mezi proplétáním labyrintem uliček v medině, smlouváním o ceně taxíku a usrkáváním kávy v kavárně na břehu moře došlo, že se mi splnil můj sen – žiju u moře a nosím cizokrajné příjmení. Navíc mám to štěstí, že pracuju v oboru, který mě naplňuje, a potkávám se s lidmi, které zajímá, jak se tady skutečně žije. Tunisko je totiž taková podceňovaná Popelka – ve skutečnosti je to velmi rozmanitá země s úchvatnou historií, srdečnými lidmi, zajímavými tradicemi a znamenitou gastronomií. Zjistila jsem, že je velmi málo aktuálních zdrojů a pramenů, které o tom všem vyprávějí a tak jsem se po letech váhání konečně rozhoupala k vlastnímu projektu.Přeji si udělat z blogu Pod jasmínovým nebem místo, na kterém najdete postřehy z běžného života, užitečné cestovatelské informace, nejrůznější příběhy, recepty na tuniské laskominy, tipy na opravdové tuniské suvenýry atd. Díky tomu, že jsem uprostřed dění, mám jedinečnou možnost o Tunisku autenticky vyprávět. A jako upovídaná ženská si to přece nemůžu nechat pro sebe – tak ať se vám hezky čte.S láskou,Lenka

P.S. Zvláštní poděkování za podporu, důvěru a motivaci patří mému úžasnému manželovi, milované rodině a skvělým přátelům, kteří ve mě neustále věří a podporují mě. I když to zní jako klišé, je to opravdu tak – bez těch správných lidí okolo by bylo všechno složitější. Děkuju za vás!