MUZEUM POD ŠIRÝM NEBEM
Díky výhodné strategické poloze a přírodnímu bohatství bylo Tunisko odjakživa v hledáčku mocných vládců, dobyvatelů i obchodníků. Historie tak vypráví o Berberech, Arabech, osmanských Turcích, Římanech, Francouzích i o dalších vládcích – ti všichni zanechali v historii Tuniska výrazný a jedinečný otisk. Cestovat po současném Tunisku je jako procházet se po muzeu pod širým nebem. S nadsázkou říkám – co kámen, to kus historie.
Říká se, že tato země je plná památek jako málokterá země na světě. Devět z nich si vysloužilo zápis na Seznam světového dědictví UNESCO – archeologické naleziště Kartágo (1979), římské město Dougga (1997), amfiteátr El Jem (1979), medina Tunis (1979), medina Sousse (1988), punské město Kerkuane (1985), Národní park Ichkeul (1980), Kairouan (1988) a nejnověji také ostrov Djerba (2023). A na svůj zápis na tento prestižní seznam čekají další. Kromě těchto známých a oficiálně opečovávaných historických míst jsou po celé zemi rozesety rozvaliny chrámů, bazilik , aquaduktů, mostů a dalších „památníků dob dávných“ – naprosto opuštěné a ponechané svému osudu, čekající na své návštěvníky nebo ještě lépe, na péči a záchranu.
Nejznámější historickou památkou je bezesporu Archeologický park Kartágo – slavné a mocné Kartágo, o kterém jsme se učili v dějepisu i u nás. Dnes leží jeho rozvaliny na předměstí hlavního města Tunis a především v letní sezóně na pahorek Byrsa a do Antoniových lázní míří davy turistů v rámci fakultativních výletů cestovních kanceláři. Kromě dvou zmíněných míst spadají do éry Kartága i další památky zůstávající tak trochu stranou zájmu návštěvníků: římské vily a divadlo, cisterny Malga, punský obchodní a vojenský přístav, pohřebiště Tofet de Salammbo nebo několik bazilik a rotund. Nejen Kartágo si zaslouží návštěvu – rozhodně doporučuji naplánovat výlet do míst jako je Oudna, Bulla Regia, Sbeitla, El Jem, Kerkouane nebo Dougga.
Můj osobní tip: Poslední jmenované místo – úchvatná Dougga – mě osobně ohromilo daleko víc než známější Antoniovy lázně v Kartágu. Tahle návštěva opravdu stojí za to!
Tuniské památky mají významné plus – jsou snadno dostupné a nepřelidněné, můžete je obdivovat takřka sami, bez velkých front a tlačenic. Jako příklad můžu uvést amfiteátr ve městě El Jem. Bylo postaveno za doby vlády Římské říše a v současnosti patří mezi tři největší římské amfiteátry na světě (Řím, Capua, El Jem), z nichž je ale nejzachovalejší. Koloseum v Římě je největší, nejznámější a nejnavštěvovanější než jeho tuniský bratříček. Ale věděli jste, že za vstupné pouhých 10 tuniských dinárů (aktuálně necelých 80 Kč) si můžete prohlédnout tento monumentální skvost svým vlastním tempem, od podzemí až po nejvrchnější patro, nemusíte se proplétat davy ostatních návštěvníků a jako bonus vám vstupenka platí i do nedalekého a velmi zajímavého muzea mozaiek?
Když už zmiňuji muzea – v porovnání s Českou republikou tu najdeme daleko méně muzeí a expozic, rozhodně však nejsou nezajímavé! Nejznámějším muzeem je Národní muzeum Bardo s obrovskou kolekcí mozaiek. Hned po egyptském muzeu je Bardo druhé největší muzeum v Africe. Pokud byste si chtěli pečlivě prohlédnout každý artefakt, každou mozaiku, obávám se, že vám na to jeden den stačit nebude. Zajděte také do Archeologického muzea v Sousse a v Nabeulu, do Muzea tradic a umění v Guellele na ostrově Djerba, navštivte Tuniské národní muzeum v Manoubě či vojenské muzeum v Marethu, Národní muzeum islámského umění v Raqqadě anebo Muzeum arabské a středomořské hudby v Sidi Bou Said. Tak trochu jiné pojetí muzea jsou soukromé domy a rezidence otevřené veřejnosti – například Dar Essid v medině v Sousse nebo Dar Annabi v Sidi Bou Said.
Pokud k archeologickým monumentům a muzeím připočteme ještě festivaly nejrůznějšího zaměření, zdejší důmyslnou architekturu, živá řemesla a tradice, dostaneme pestrý a zajímavý koktejl, který vypovídá o historii a kultuře tuniského národa.
Pod jasmínovým nebem 