Nedávno jsem v jedné facebookové skupině četla komentář, který tvrdil, že se Vánoce ani příchod nového roku v Tunisku neslaví. Občas slyším, že tu nejsou ani kostely, tak kde by se konala půlnoční mše? A navíc, v Tunisku se alkohol přece nepije, tak čím by si o silvestrovské půlnoci připíjeli?

Ale kdeže! To víte, že se tu slaví. Copak by si Tunisan nechal ujít příležitost k nějaké oslavě, sešlosti a radovánkám? Nebo alespoň přinejmenším k výdělku?

Svět je čím dál propojenější, novinky se šíří rychlostí blesku, cestování a stěhování lidí je jednodušší než kdy dřív. S příchodem francouzské nadvlády se do Tuniska nastěhovala francouzská a italská menšina, tedy křesťané, a s ní i jejich tradice. Francouzi tu dnes už dávno nevládnou, ale jejich vliv je tu znát pořád. Navíc v Tunisku žije početná skupina cizinců z nejrůznějších koutů světa (především hlavní město je velmi kosmopolitní) a tak není problém narazit na „vánoční stopu“.

Přestože křesťanství a islám mají stejné základy, Vánoce jsou ryze křesťanské svátky, v islámu nic takového neexistuje. V Tunisku žije (byť malá) křesťanská komunita, která Vánoce slaví v tom pravém smyslu. Po celé zemi stojí zcela funkční nebo bohužel už rozbořené anebo odsvěcené kostely a katedrály. V těch, které svému původnímu účelu ještě slouží (např. ve městech Houmt Souk na Djerbě, v Sousse, v Hammametu nebo v Tunisu), se během adventního času konají mše a adventní koncerty. Vloni jsem měla tu čest na jednom takovém koncertě být – přímo v katedrále Sv. Vincenta z Pauly a sv. Olivy Palermské v hlavním městě Tunis. Adventní koncert pořádala italská ambasáda v Tunisu a byl to opravdu zážitek!

Nezapomínejme na to, že Tunisani jako správní Arabové jsou zdatní obchodníci. Za těch pár let, co tu žiju, mi přijde, že se Vánoce v obchodech objevují čím dál častěji. Anebo si toho víc všímám. Už není problém sehnat vánoční dekorace nebo dokonce živý stromeček v květináči (za nekřesťanské peníze), jen se musí vědět, kam zajít a kde hledat. Čím dál víc se pořádají adventní trhy – ty se nejvíce pořádají v hlavním městě. Je to taková směs místních řemeslných výrobků a sem tam se mezi nimi najde něco s vánoční tématikou. Pečená klobása a svařáku tu bytostně chybí! Některé restaurace vypisují vánoční menu, luxusní pekárny (např. Eric Kayser nebo Masmoudi) nabízejí vánoční cukroví a pečivo. Hotely, které zůstávají otevřené přes zimu, chystají pro své hosty vánoční tématické večeře a animační programy, nesmí chybět vánoční výzdoba – stromeček, svícny, sob a … Santa Claus.

České Vánoce v Tunisku

Pak jsme tu my, cizinci přistěhovalci. Našli jsme tu svůj druhý domov, žijeme tu „potunisku“, ale nezapomínáme ani na své kořeny. Pečlivě si opečováváme tradice ze své vlasti a Vánoce se snažíme připravit co nejvěrněji, i když je to občas fuška.

Jak slavíme Vánoce u mě doma?

Na začátek musím přiznat, že poprvé se mi do příprav Vánoc v Africe moc nechtělo. Jak vykouzlím tu vánoční atmosféru, kde mi prodají svařené víno, jak přiměju počasí nasněžit aspoň půl metru sněhu, kde vylovím kapra a kde seženu celer do bramborového salátu? Jenže pak můj manžel začal být nadšený z pro něho nových věcí – vánoční světla, adventní věnec, cukroví, adventní kalendář, stromeček. Když jsem viděla, jak mu září oči, vánoční kouzlo bylo nastartováno. Sníh, svařák, balení dárků, kapr ve vaně, půlnoční mše, adventní trhy a svátečně nasvícená města si necháváme, až se zase někdy v prosinci objevíme v ČR. Vánoce v Tunisku pro nás dva znamenají stav mysli a především být spolu.

U nás všechno začíná výpravou na borovicové chvojí a šišky, abych mohla vyrobit adventní věnec. Ten tu k dostání není. Stromeček máme umělý, koupený v Tunisku, a ozdobený ozdobami dovezenými z ČR. Jsou bohužel umělohmotné, ty nádherné křehké foukané jsem se bála převézt, aby se během letecké cesty nestala třpytivá drť. Sice v Tunisku jsou vánoční ozdoby k dostání, ale buďto v naprosto pro mě netradičních barvách nebo v tristní kvalitě anebo nádherné a kvalitní, zato šíleně drahé.

Co rozhodně nesmí chybět, je vánočka a cukroví. Moje tuniská rodina to zbožňuje! Tunisani prostě fungují na sladké. Každý rok se snažím upéct minimálně svatou trojici: vanilkové rohlíčky, linecké a včelí úlky. Letitý spor, jestli to jsou vosí hnízda nebo včelí úlky, se tu vyřešil hned – ujal se milý překlad „dar nahla“ (včelí domeček). Velký úspěch mělo i linecké z makového těsta nebo datlová zmrzlina. Zajímavé je, že se tu prodává tzv. sablé, které vypadá jako linecké, ale do jemnosti a chuti má daleko. Podle mého soukromého pátrání dělá rozdíl v chuti absence citronové kůry a vánočního koření (hřebíček, skořice…).

Na štědrovečerní večeři nesmí chybět ryba. Jen kapra nahradí pečená nebo grilovaná mořská ryba, nejčastěji pražma královská – doráda. To je mořská ryba s pevným chutným masem a s málem kostí (což ocení asi každý z nás, co se chce najíst a ne preparovat kostičky). Bramborový salát je samozřejmost, i když celer nebo petržel je v Tunisku velmi těžko k sehnání. Ještěže existuje nespočet receptů na vánoční bramborový salát! Takže jej připravuju z brambor, cibulky, vařeného vajíčka, vývaru a hořčicové zálivky. K tomu si otevřeme dobré tuniské bílé vínko. Jo a ke štědrovečerní večeři zásadně načančaní do gala. Po večeři začíná vánoční pohoda – vánoční filmy a pohádky, rozsvícený vánoční stromeček, na stole debužírovací menu a hlavně – jsme spolu! To vydá za všechny dárky.

A co Silvestr?

Více než Vánoce se v Tunisku slaví příchod nového roku. Hodí se ještě poznamenat, že se slaví světský nový rok. Islámský nový rok je pohyblivý svátek a slaví se jindy. V islámském kalendáři se teď píše rok 1444 (od 30. července 2022), nový rok 1445 začne 19.7.2023.

Poslední den roku propuká velká dortová mánie – nakupují se dorty na večerní oslavu. V domácnostech, kde světský nový rok slaví, se chystá slavnostní večeře nebo občerstvení, rodina je společně u televize, ve které běží zábavné pořady a estrády, a těsně před půlnocí začne odpočítávání. Slavnostní přípitek bývá nealko, ale není nic neobvyklého si připít i něčím alkoholickým (pokud jde o moderní domácnost).

Co rozhodně vítám, je téměř nulová absence pyrotechniky. Výjimkou jsou slavnostní ohňostroje, pro které se ale musí vyjednat speciální povolení.

V hotelech, restauracích a klubech se pořádají „Le réveillon du St. Sylvestre/Fete du Nouvel An“ – zvou se nejrůznější umělci, koná se silvestrovská zábava, podává se slavnostní menu večeře a první den nového roku jsou poslední dobou v kurzu novoroční brunche.

Samozřejmě vánoční i novoroční oslavy záleží na „nátuře“ společnosti, ve které se pohybujete – v některých rodinách se neslaví nic, někde všechno. Pokud se do tuniské rodiny přivdá nebo přižení někdo odjinud, obvykle sebou přinese své tradice a zvyky (přeci jen je to součástí každého z nás), a pokud má rodina otevřenou mysl, slaví všechno dohromady. Už jen jako projev vzájemné úcty a respektu.

Ať už slavíte v ČR, v Tunisku nebo kdekoliv jinde – ty nejcennější dárky jsou všude stejné. A já vám je všem přeji: lásku, štěstí, zdraví, rodinnou soudržnost, respekt a mír. Hojně!